Měsíc karnevalů je tu a Benátky jsou jako každý rok přecpané k prasknutí. Věděli jste, že u našich západních sousedů najdete také bujaré karnevalové oslavy?Může vám to připadat trochu zvláštní, pokud patříte k většině lidí, co si o Němcích myslí, že jsou seriózní a vždy disciplinovaní.
V období karnevalů je však přinejmenším část republiky jako utržená ze řetězu. Největší karneval v Německu se koná v Kolíně nad Rýnem, jednom z vůbec nejstarších německých měst.
Pokud jste již někdy v Kolíně byli a nic netuše sem zabloudíte během konání karnevalu, věřte, že město se město během tohoto bláznivého období roku změní k nepoznání. Účastníci karnevalu, oblečení jako klauni, strašidla nebo jednorožci, zpívají a tančí v ulicích, kilometrové průvody se proplétají městským centrem a místní lokály bývají nacpané k prasknutí. Všední život se tu zastaví, a tak zbývá náhodně příchozímu jediná volba - veselit se spolu s ostatními.Pro mnoho lidí je karneval - označovaný v některých německých regionech také jako "Fastnacht" nebo "Fasching" - tak důležitý, že se o něm mluví také jako o "pátém ročním období".
Karnevalové autority při příležitosti zahájení festivalu přebírají od primátora klíč od města
Pro obyvatele Kolína nad Rýnem je jedenáctka šťastné číslo, dne 11. listopadu v 11.11 totiž probíhá oficiální zahájení tohoto pátého ročního období. Toto zahájení je velkolepou událostí, kdy primátor předá klíč od města místním karnevalovým autoritám a ti pak městu vládnou. Od čtvrtka 20. února pak celá akce vrcholí "bláznivými dny", které letos trvají až do 25. února.Kolínský karneval je tradiční událostí, pořádá se po dobu už téměř 190 let. Každoročně tak do čtvrtého největšího města v Německu zavítá milion nadšených návštěvníků karnevalu.
Na čtvrtek 20. února je naplánován již tradiční Karneval žen. Hned od brzkého rána můžete potkat dívky, slečny i dámy, které jsou již na cestě do práce oblečené v bláznivých i elegantních kostýmech. Na náměstí Alter Markt je pak v 11.11 hodin karnevalový týden slavnostně zahájen třemi nejdůležitějšími postavami karnevalu: Princem, Sedlákem a Pannou. Večer se konají nejrůznější párty a maškarní bály, v tento den se také říká, že ženy vládnou městu. Kdo má kravatu, musí počítat s tím, že mu ji některá z rozjařených žen bez okolků ustřihne.
Karneval vyvrcholí na růžové pondělí velkolepým slavnostním průvodem organizovaným Kolínským karnevalovým festivalovým výborem. Začátek průvodu je tak naplánován na pondělí 24. února od 10.30 před hradem Severinstor v Kolíně. Jako každoročně půjde o spektakulární pestrou podívanou s tisíci účastníky. Slavnostní průvod je dlouhý šest kilometrů a trvá přibližně tři hodiny. Oslavy budou samozřejmě pokračovat až do večera, kdy se návštěvníci přesunou do hal, restaurací a hospod.
Navzdory tomu, že růžové pondělí není oficiální svátek, dává mnoho zaměstnavatelů svým zaměstnancům na tento den volno. Po celé období konání "bláznivých dní" je ve městě živo, tancuje se, zpívá a hospůdky jsou plné slavících a nadšených lidí. Dalším důležitým mezníkem karnevalu je popeleční středa, kdy oficiálně začíná masopust. V restauracích po celém městě jsou typicky servírovány k večeři pouze různé druhy ryb.
Historie karnevalu a jeho oslavy v celém Německu patří karnevalovým bláznům
Kořeny karnevalu jsou rozmanité. Staří Germáni zaháněli duchy zimy, u Římanů hodovali během saturnálií pánové a otroci u jednoho stolu. Od nástupu křesťanství chtěli lidé především v katolických oblastech Německa před začátkem postní doby ještě pořádně slavit. Z této doby pocházejí pravděpodobně také pojmy "Fastnacht" (masopust, předvečer postu) a "Karneval" (z latinského "carne" = maso a "vale" = žij blaze). Dnešní karneval je od všeho trochu - rozpustilá pouliční slavnost ve zčásti třeskutém zimním mrazu, vzpoura proti autoritám a především příležitost oslavit život a užívat si ho plnými doušky.
Tradičně se slaví zejména v Porýní s jeho karnevalovými baštami Kolínem, Düsseldorfem a Mohučí. Na jihozápadě Německa se slaví švábsko-alemanský masopust. Ale i na mnoha jiných místech od Bavorska až po Braniborsko už karneval neodmyslitelně patří k průběhu roku. Jako karnevaloví blázni (německy "Narren" nebo "Jecken"), se označují všichni ti, pro které karneval patří k životnímu postoji. Kdo rád slaví, nebere sám sebe příliš vážně a je trochu ztřeštěný, ten je "jeck". V období karnevalu na sebe jeho účastníci pokřikují lokálními pozdravy: "Alaaf" v Kolíně nad Rýnem, "Helau" v Düsseldorfu, Mohuči a Hesensku, "Hei Jo" v Berlíně nebo "Ahoi" v Brémách.
Jaký kostým vzít na sebe, abyste byli "geil"?
Hlavním důvodem, proč jsou karnevaly oblíbenou událostí roku, jsou především pestrobarevné masky. Podle tradice je dokonce možné je nosit již od 26. prosince do konce konání karnevalu. Během pouličního karnevalu je kostým povinný, každému je tak povoleno se na šest dnů převtělit do nové role. Kreativitě se přitom žádné meze nekladou, omezit ji může snad jen počasí. Kostýmy totiž musejí člověka venku udržet v teple, ale pro slavení v barech a klubech nesmějí být zase příliš tlusté. Najít mezi tím kompromis tak není vůbec snadné!
Mnoho účastníků karnevalu má proto víc kostýmů a leckdo si zřizuje dokonce vlastní šatnu s kostýmy.
Zcela jinak než karneval v Porýní působí švábsko-alemanský masopust. Zde se zima vyhání ještě s pomocí strašidelných postav, ulicemi se prohánějí čerti, bájné postavy, čarodějnice, divoženky a divousové. Charakteristické jsou jejich výpravné masky, které jsou většinou vyřezané ze dřeva. Kostýmované postavy označované zde jako "Narrenhästräger" ("Häs" = kostým) si své kostýmy nemění, ale ponechávají si je a nosí každý rok stejné.
